Památkové objekty
Česká republika/HradX
Zlínský kraj Ústecký kraj Pardubický kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Karlovarský kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Královehradecký kraj Liberecký kraj Hlavní město Praha
Najít v okolí místa:
Bečov nad Teplou (hrad)
Hrad z 1. poloviny 14. století. V 16. století k hradu přistavěny dvě čtyřhranné věže. Za třicetileté války dosti pobořen a částečně opraven až v polovině 19. století.
Bezděz (hrad, zřícenina)
Rozsáhlá zřícenina významného královského hradu z 2. poloviny 13. století postaveného Přemyslem Otakarem II. Za třicetileté války vypálen. Zpustl roku 1785.
Bítov (hrad)
Hrad založený v 11. stol. původně v gotickém stylu, v 19. stol. přestavěn novogoticky. Zvláštní sbírka preparovaných psů a koček barona Haase z Haasenfeldu.
Boskovice (hrad)
Původně raně gotický hrad, pobořen vojsky Jana Lucemburského. Následně opakovaně obnoven a znovu vyvrácen. Roku 1418 dobyt husity. K významné renesanční přestavbě došlo v polovině 16. stol. Od roku 1690 rozebírán na stavbu zámku a jiných budov.
Bouzov (hrad)
Hrad založený na počátku 14. století rodem pánů z Bouzova. Za třicetileté války císařským vojskem opuštěn. V roce 1645 Švédy pobořen. V letech 1895–1909 novogotická přestavba provedená velmistrem řádu německých rytířů Eugenem Habsburským.
Brumov (hrad)
Hrad z 50. let 13. století vybudovaný biskupem Brunem ze Schaumburku. Roku 1621 dobyt a vypleněn. V roce 1820 vyhořel a poté rychle zpustl.
Budyně nad Ohří (hrad)
Původně pozdně gotický hrad. Při výbuchu prachárny v severovýchodní věži v r. 1551 hrad značně poškozen. Poté se mění v renesanční zámek. Za třicetileté války pobořen. V letech 1902-1911 došlo k romantizující obnově.
Buchlov (hrad)
Původně zeměpanský hrad z 1. poloviny 13. století. Často dáván do zástavy šlechtickým rodům, od poč. 16. století ve zpupném vlastnictví. Přestavěn renesančně, barokně, v 19. století upraven na muzeum.
Cimburk
Zřícenina kamenného hradu zal. kol. r. 1300 Ctiborem z Lipnice. Jméno získal podle erbu pánů z Lipnice, na kterém bylo cimbuří. V roce 1776 hrad úplně opuštěn, r. 1786 vyhořel.
Cimburk u Koryčan (zřícenina hradu)
Zřiceniny hradu založeného Bernartem z Cimburka v 1. polovině 14. stol. Opuštěn kolem roku 1705, i když jej po nějakou dobu ještě obýval myslivec. Hradní materiál se použil ke stavbě nových hospodářských budov. Z paláce zbyly pouhé zdi.
Cornštejn (zřícenina hradu)
Rozsáhlá zřícenina hradu založeného Lichtenburky v 1. polovině 14. století. Roku 1465 byl hrad dobyt vojskem krále Jiřího z Poděbrad. Po roce 1542 byl hrad znovu opraven proti hrozícímu tureckému vpádu. Od roku 1580 se již uvádí jako pustý.
Červený Újezd (hrad)
Romantická představa hradu z počátku 21. století. Expozice obsahují vybavení regionálních interiérů 18. a 19. stol., historické dílny, gotickou knihovnu, rytířský sál, zbrojnici, pokoje v gotickém, barokním nebo klasicistním stylu.
Český Šternberk (raně gotický hrad)
Hrad zal. před r. 1241 Zdeslavem z Divišova. Ve 14. stol. přestavován. R. 1467 dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad, obnoven a v pol. 16. stol. přestavěn. Významné úpravy v 18. stol., ve stol. 19. a 20. menší úpravy. Zdeslavovi potomci hrad drží doposud.
Dívčí Kámen (zřícenina hradu)
Zřícenina mohutného gotického hradu založeného Rožmberky v roce 1349 (ojediněle dochováno panovníkovo svolení ke stavbě). Hrad měl funkci vojenskou a správní. V 16. stol. hrad opuštěn a brzy propadl úplné zkáze.
Dobronice (zřícenina hradu)
Zřícenina hradu z počátku 14. století. V 16. století goticky přestavěn. Po zrušení řádu jezuitů, kteří jej používali jako letní rezidenci, byl ponechán svému osudu a změnil se ve zříceninu.
Frýdlant v Čechách (zámek)
Renesanční zámek přestavěný ze středověkého hradu. 1. fáze úprav se před pol. 16. st. soustředila na horní hrad. Mezi léty 1580-90 nechali Redernové postavit Dolní zámek na místě někdejšího předhradí. Později upravován barokně a novorenesančně.
Frýdštejn (zřícenina hradu)
Zřícenina skalního gotického hradu z druhé poloviny 14. století s vytesanými místnostmi a zachovalou okrouhlou věží. V roce 1565 byl již uváděn jako pustý.
Grabštejn (hrad)
Zámek stojí na místě hradu z 11. století. Po dobytí Mikulášem z Kašperka se mění na husitskou pevnost. V roce 1562 přestaven na renesanční zámek. Klasicistní úpravy nastaly v roce 1818. Po r. 1945 využíván armádou, poté ponech...
Gutštejn (zřícenina hradu)
Výrazná zřícenina hradu založeného počátkem 14. století s následnými pozdně gotickými přestavbami. V roce 1422 odolával obléhání husitským vojskem. Zpustl v polovině 16. století.
Hartenberg
Původně rodový hrad založený ve 13. stol., později i královský, přestavěný v 16. až 17. stol. na zámek. Po roce 1945 ponechán osudu, postupně rozkraden, v roce 1985 úmyslně zapálen, dnes zřícenina. Od 90. let probíhá rekonstrukce.
Hasištejn (zřícenina hradu)
Královský hrad založen počátkem 14. století Fridrichem I. ze Šumburka. Roku 1418 dobyt vojsky Václava IV., následně darován Lobkovicům. Po požáru v roce 1560 zpustl.
Hauenštejn - Horní Hrad (hrad)
Zchátralý zámek přestavěný z hradu. Královský hrad z 13. st., přestavěn za Satanéřů pozdně goticky, za Šliků renesančně, za saských knížat barokně a za Buquoyů novogoticky. Od r. 2001 současným majitelem postupně rekonstruován.
Házmburk (trosky hradu)
Zříceniny hradu zal. v 2. pol. 13. stol. Lichtemburky, jiná teze mluví o původ. král. hradě. První zm. r. 1355, Jan Lucemburský jej prodává Z. Zajícovi z Valdeka. Ve 14. stol. hrad rozšířen. R. 1586 veden jako pustý. Nápadná dvojice zachovalých věží.
Helfenburk u Bavorova (zřícenina hradu)
Zřícenina hradu postaveného v roce 1355 Petrem z Rožmberka na základě povolení Karla IV. V pozdní gotice přestaven na pevnost. V roce 1977 je strážní věž upravena na rozhlednu.
Helfštýn (zřícenina hradu)
Hrad založen koncem 13. století. Ve 14. století přestaven na gotickou pevnost. Následné časté přestavby ovlivnily slohovou různorodost hradu. V roce 1656 záměrně pobořen. Do dnes se dochovala rozsáhlá zřícenina, místo setkání uměleckých kovářů.
Holštejn (zřícenina hradu)
Zřícenina gotického hradu na vrcholu vápencové skály. Hrad založil r. 1278 Hartman, syn Crhy z Ceblovic. Poč. 14. st. hrad koupil Vok ze Sovince. Za Voka V. je rozprodán a panství se rozpadá. Ještě má několik majitelů, ale r. 1531 je už pustý.
Horšovský týn (zámek)
Původně biskupský hrad. Po požáru v r. 1547 přestavěn na renesanční zámek – sídlo Lobkoviců. Interiéry z části zdobeny nástěnnými malbami. Výjimečná je místnost se zachovaným dřevěným obložením z 16. st.
Houska (hrad)
Gotický hrad nechal vystavět Přemysl Otakar II. V roce 1502 koupili hrad Hrzánové a nechali jej renesančně přestavět. Po třicetileté válce určen k demolici. V 19. stol částečně opraven.
Hradisko
Nepatrné zbytky gotického hradu z 1. pol. 13. stol. založeného Vilémem z Hustopečí. O hradu se tvrdilo, že byl veliký, měl dvě válcové věže a dva metry silné zdi. Součástí byla hladomorna a tajná úniková podzemní chodba.
Hukvaldy (zřícenina hradu)
Rozsáhlá zřícenina hradu založeného před rokem 1285 Jindřichem z Příbora a Hukvald. Zpustl po požáru v roce 1762. Mohutná věž dnes slouží jako rozhledna.
Choustník (zřícenina hradu)
Rozsáhlá zřícenina hradu založeného po roce 1262 Benešem z Choustníka. Oldřich z Rožmberka hrad okolo roku 1430 přestavěl a v majetku jeho rodu se nacházel až do roku 1579. Již roku 1614 je uváděn jako pustý.
Karlštejn (hrad)
Gotický hrad založený roku 1348 za Karla IV. na ochranu korunovačních klenotů a státních listin. Významná kaple sv. Kříže s deskovými obrazy od Mistra Teodorika. Necitlivou rekonstrukcí v 19. stol. zničena autentičnost hradu.
Kašperk (hrad)
Hrad vystavěný v letech 1356–1365 na příkaz Karla IV. Sloužil jako ochrana zemské hranice proti Bavorsku. Od roku 1617 se uvádí jako pustý, po třicetileté válce jeho zdi záměrně pobořeny.
Klenová (hrad)
Gotický hrad z konce 13. století, vystavěný pány z Janovic a Klenové. V 17. stol. bylo na předhradí již pustého hradu vystavěno nové sídlo. V 19. století pseudogoticky upraven. Dnes se zde nachází galerie výtvarného umění.
Kokořín (hrad)
Hrad postavený ve 20. letech 14. století pány z Dubé. V roce 1426 dobyt a pobořen husity. Od roku 1544 uváděn jako pustý. Rozsáhlá romantická rekonstrukce z počátku 20. století jej připravila o středověkou autentičnost.
Kost (hrad)
Gotický hrad založený Benešem z Vartemberka před r. 1349, po r. 1370 radikálně přestavěn. R.1524 v držení Biberštejnů, renesanční přestavba. V 16. století za Lobkoviců nové hosp. budovy. Konec rezidenční funkce r. 1590 za Oldřicha Felixe z Lobkovic.
Kostel svatého Václava (Lomnice nad Lužnicí)
Zaniklý měst. hrad vznikl v pol. 13. stol., první zmínka z r. 1265, kdy je majitelem Oldřich z Lomnice. Po něm následují další Vítkovci. V r. 1420 dobyl hrad Jan Žižka, husité se vzdali v r. 1435, Oldřich z Rožmberka dal poté hrad zbořit. Pohltila jej zástavba, zbyla hradní kaple, dnes sv. Václava.
Kostomlaty pod Milešovkou (zřícenina hradu)
Zřícenina gotického hradu, postaveného pány z Rýzmburka počátkem 14. stol. V r. 1335 hrad koupil markrabě Karel (později Karel IV.) Roku 1434 dobyt husity. Koncem 16. stol. přestal sloužit jako panské sídlo, byl opuštěn a od poč. 17. stol. zpustl.
Košumberk (zřícenina hradu)
Zřícenina gotického hradu z poč. 14. stol. (se zachovanou částí renesančně přestavěného paláce). Rozšířen za vlády Diviše Slavaty z Chlumu v roce 1544. Po požáru v roce 1573 renesančně upraven. V 17. stol. poničen nájezdy Švédů.
Kozí Hrádek (zřicenina gotického hradu)
Zřícenina gotického hradu – symbolický památník mistra Jana Husa. Ten zde pobýval a kázal v letech 1412–1414 po nuceném odchodu z Prahy. Po požáru v r. 1438 hrad zpustl a sloužil jen jako zdroj stavebního materiálu.
Krakovec (zřícenina hradu)
Hrad vystavěn kolem roku 1383. V 16. století byl renesančně upraven a ještě počátkem 2. poloviny 17. století dále opravován. Po požáru v roce 1783 byl definitivně opuštěn a postupně se měnil ve zříceninu.
Krasíkov - Švamberk (zřícenina hradu)
Hrad Krasíkov založen kolem 13. stol. Prvním držitelem Jiří ze Skviřína, purkrabí z Přimdy. R. 1644 hrad zcela vyhořel a r. 1647 byl obsazen švédským generálem Wrangelem. Po vymření rodu Švamberků přešel jako dědictví na Kryštofa z Heissensteinu.
Křivoklát (hrad)
Rozlehlý gotický hrad, původně lovecký hrad Přemyslovců, přestavěný na konci 15. stol. pro Vladislava Jagellonského. V 16. stol. vězení. R. 1643 vyhořel, na přelomu 19. a 20. stol. rekonstruován pro Fürstenberky.
Kumburk (zřícenina gotického hradu)
Zříc. hradu Markvarticů z poč. 14. stol. Prodán Janem z Kumburka r. 1406 Janu Krušinovi z Lichtemburka. Vnější opevnění post. 1437–56 Hynek Kruš. z Licht. V 16. stol. maj. Trčků. Poničen Švédy, r. 1658 pobořen na příkaz císaře.
Kunětická Hora (hrad)
Pozdně gotický hrad Pernštejnů vzniklý přestavbou staršího objektu na přelomu 15. a 16. stol. s unikátním opevňovacím systémem. Poničen švédskými vojsky r. 1645. Restaurován na počátku 20. stol. podle plánů architekta D. Jurkoviče.
Kurovice (hrad)
Tvrz se připomíná r. 1276 jako léno olomouckých biskupů, tehdy se odtud psal Zášit z Kurovic. Razantně přestavěna Vrchlabskými v l. 1482-1565 a Jáchymem Zoubkem ze Zdětína v 2. pol. 16. stol. R. 1630 dostavěl Václav F. Eusebius Lobkovic druhé patro tvrze. Později užívána jako pivovar a bytový dům.
Landštejn (zřícenina hradu)
Mohutný hrad s románským jádrem, rozšířený pozdně goticky a renesančně. R. 1771 zničen požárem a opuštěn. V posledních letech rekonstruován.
Lanšperk (zřícenina hradu)
Zřícenina hradu. R. 1285 darován Václavem II. Závišovi z Falkenštejna. R. 1304 majitelem zbraslavský klášter, r. 1358 litomyšlské biskupství. Dobyt za husit. válek (1425, 1429), poté rychle měnil majitele. Opuštěn zač. 17. stol.
Ledeč nad Sázavou (hrad)
Původně gotický hrad ze 14. stol. přestavěn renesančně, upraven barokně. Po smrti Jana z Říčan a z Ledče (r. 1488) patřil Mikuláši Trčkovi z Lípy, po něm Burian Trčka a po jeho smrti připadlo Markétě z Říčan. Naposledy obnoven po požáru r. 1879. Hrad postupně prochází rekonstrukcí.
Libštejn (zřícenina hradu)
Založen před r. 1361 Oldřichem Tistou z Hedčan. Od konce 14. st. patří Kolovratům. R. 1430 oblehli hrad husité. Hrad rychle chátral, již r. 1590 se uvádí jako pustý. Jeho funkci jako střediska panství převzal Liblín.
Lichnice (zřícenina hradu)
Zřícenina raně gotického hradu založeného ve 13. stol. jako královský hrad v místech hradiště Světlík. Od r. 1261 majetek Smila z Ronova. V 15. stol. rozšířen, často obléhán a dobyt. V 16. stol. byl za Trčků přestavěn. Po třicetileté válce opuštěn, po r. 1700 zříceninou.
Lipnice nad Sázavou (hrad)
Mohutný hrad založený na poč. 14. stol., prvně písemně zmíněným majitelem Raimund z Lichtenburka, dále např. páni z Lipé. Poté přestavěný pozdně goticky, upravený renesančně i barokně. R.1869 zpustl po požáru. Od roku 1925 postupně rekonstruován.
Lipý (hrad)
Chval z rodu Ronovců založil r.1277 vodní hrad Lipý. Po požáru r.1515 opraven v renesančním slohu. Za Kouniců r.1681 již pustý. R. 1820 zámek definitivně vyhořel. V 90. letech min. stol. zahájen archeologický průzkum a zbytky byly zakonzervovány.
Litice - Záchlumí (hrad)
Gotický hrad byl založen koncem 13. stol. Půtou z Potštejna. Za Václava II. se stal majetkem koruny. Goticky přestavěn pro Jiřího z Poděbrad. Od r. 1495 v majetku Viléma z Pernštejna, přestal být sídlem a postupně chátral. R. 1657 uváděn jako pustý. V průběhu 20. stol. prošel několika opravami.
Litice (zřícenina hradu)
Zbytky hradeb a příkopu hradu jehož zakladatelem je uváděn Drslav, prefekt plzeňský. Hrad vznikl koncem 12. stol. a počátkem 15. stol. byl již opuštěn. Původní hrad nebyl nejspíše kamenný, protože zbytky zdiva jsou mladšího původu.
Loket (hrad)
Gotický královský hrad založen ve 13. stol. na místě starší románské stavby, rozšířen v době Václava IV. a v 16. stol. upraven. V 19. stol. částečně rozbořen, zřízena věznice. Od r. 1898 je zde městské muzeum.
Lukov (zřícenina hradu)
Rozsáhlá zřícenina gotického hradu se zachovaným pilířovým mostem a vstupní branou. Postaven zřejmě v 1. pol. 13. stol. Rozšiřován ve 14. a 15. stol. Několikrát obléhán a dobyt. Koncem 18. stol. opuštěn, poté rozebírán jako zdroj stavebního materiálu. V současnosti prochází postupnou rekonstrukcí.
Malenovice (hrad)
Hrad tzv. plášťového typu, přestavěný ve 14. st. ze starší tvrze. R. 1427 dobyt husity. Často střídal majitele a byl několikrát přestavován. V baroku dostaven Jakubem Arnoštem z Lichtenštejna – Kastelkornu. Po požáru r. 1951 slouží jako muzeum.
Nové Hrady (hrad)
Rozlehlý gotický hrad Rožmberků, husité poničili r. 1467, obnoven v 1. polovině 16. století, opět poškozen výbuchem střelného prachu (r. 1573) a zemětřesením (r. 1605). Opraven, dobyt r. 1619 generálem Buquoyem. Obnoven a rozšířen barokně. V rukou rodu Buquoy zůstal hrad až do roku 1945.
Nový hrad u Blanska (hrad)
Hrad byl postaven ve 14. stol. Václavem IV. byl zastaven pánům z Boskovic, v jejich majetku byl do r. 1597, kdy byl zděděn Lichtejštejny. R. 1470 dobyt vojsky M. Korvína. Obnoven r. 1493 bratry Černohorskými z Boskovic. R. 1645 dobyt Švédy, poté částečně opraven. Od r. 1990 postupně rekonstruován.
Nový Hrádek u Lukova (zřícenina hradu)
Původně lovecký hrádek z pol. 14. stol., tvořen dvěma hrady - starší gotickou částí a předním hradem, který vznikal postupně od 15. stol. R. 1645 dobyt a pobořen Švédy. Starší část zůstala zříceninou, přední hrad byl využíván ...
Okoř (zřícenina gotického hradu)
Rozsáhlé zříceniny hradu z konce 13. století založeného Rokycanskými. V 15. století přestavěn a rošířen. Od roku 1666 již uváděn jako pustý. V letech 1700-1712 znovu opraven až v r. 1773 po konfiskaci se definitivně stal ruinou.
Orlík nad Humpolcem (hrad)
Zřícenina hradu postaveného ve 14. stol. parvděpodobně Jindřichem z Dubé. Za 30. leté války pobořen a využíván k hosp. účelům, pomalu chátrá a kámen je rozebírán ke stavebním účelům. Od roku 1997 je hrad konzervován a zpřístupněn veřejnosti.
Pecka (hrad)
Gotický hrad postavený kolem r. 1322, přestavěn na renesanční zámek. Rozšířen za Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Opuštěn po požáru r. 1830. Postupně opravován, zejména Harantovský palác.
Pernštejn (hrad)
Gotický hrad, později renesančně přestavěn. Byl postaven zřejmě ve 13. stol., snad Štěpánem z Medlova. Prvně zmiň. r. 1285. V 15. a 1. pol. 16. stol. opevněn a renes. rozšířen (Vilém II. z Pernštejna). R. 1596 hrad koupil Pavel K...
Pirkštejn (hrad)
Původně gotický hrad založený v první polovině 14. století Jindřichem z Lipé. Pak přešel do majetku pánů z Pirkenštejna. Roku 1447 vyhořel. Dále se majitelé střídali. V letech 1713–1724 byl upraven na faru a zvonici.
Polná (zámek)
Zámek byl původně hradem ze 13. stol., ale roku 1584 ho Zachariáš z Hradce přestavěl v renesančním stylu. V roce 1922 koupila zámek tělovýchovná jednota Sokol. Dnes je zde umístěno muzeum a v pravém křídle zámku probíhají muzejní výstavy
Pořešín (hrad)
Zřícenina hradu. Připomínaný prvně r. 1312, založen Bavory ze Strakonic. Směnou za Vitějovice přešel do rukou příbuzných vladyků, kteří se po něm psali. Po r. 1423 se stal maj. Rožmberků, kteří ho r. 1434 nechali zbořit (hrozba opevnění husity).
Potštejn (zřícenina hradu)
Zřícenina gotického hradu, založeného Prockem z rodu Drslaviců koncem 13. stol. V 16. stol. přestavěn a rozšířen Vilémem z Pernštejna, v 17. stol. opuštěn. V 18. stol. upraven hrabětem Harbuvalem de Chamaré.
Prostiboř (zámek, hrad)
Zřícenina patrového zámku, který byl v 18. století postaven přestavbou z hrádku Habarta ze Svržna a Tasnovic z konce 13. století. Od r. 1372 ve vlatnictví kladrubských, ti jej využívali jako úkrytu pro své poklady a i jako vězení.
Přimda (hrad)
Zřícenina hradu, dle Kosmy vyb. r. 1121 Němci (asi Děpold II. z Vohburku) na našem území. Knížetem Vladislavem obležen a dobyt. R. 1427 dobyt husity. V 15. a 16. stol. často zastavován. V 16. stol. stav. úpravy za pánů ze Švamberka. Postupně zpustl.
Rábí (hradní zřícenina)
Nejmohutnější zřícenina hradu v Čechách zal. pány z Budětic poč. 14. stol. Později jej vlastnili Švihovští, významně rozšířili za účasti stavitele Benedikta Rejta. Po 30ti leté válce zpustl. R. 1421 zde přišel o druhé oko Jan ...
Radyně (hradní zřícenina)
Zřícenina hradu založeného v pol. 14. stol. Karlem IV. V husitských válkách hrad zastaven a koncem I5. stol. zpustl. V 16. stol. opuštěn. Postupně opravován.
Rokštejn (zřícenina gotickeho hradu)
Zřícenina hradu založeného patrně Hrutem z Kněžic. První zmínky z r. 1289. Po r. 1359 velkoryse přestavěn a luxusně zařízen. Na přelomu 14. a 15. st. odkoupen Valdštejny. Za husitských válek poškozen, v druhé pol. 15. st. opuštěn a již neobnoven.
Roštejn (hrad)
Gotický hrad pánů z Hradce ze 14. stol., renesančně upravený na lovecké sídlo. V pol. 20. stol. zrekonstruován.
Rotštejn (hrad)
Kdysi mohutný hrad byl postaven ve 2. pol. 13. st. R.1514 byl zmiňován jako pustý. Za třicetileté války zde v dutinách skal budovalo příbytky prchající obyvatelstvo.
Rožmberk nad Vltavou (hrad)
Jeden z nejstarších hradů Vítkovců, postaven jako dvojhradí. Dolní hrad je z pol. 13. stol., přestavěný renesančně a v 19. stol. upravený ve stylu anglické novogotiky. Z Horního hradu zachována pouze kamenná hláska Jakobínka ze 14. stol.
Rychmburk (hrad)
Zachovalý hrad. Zakl. hradu (zmiň. 1325) Tas z Mrdic. R. 1349 maj. Beneš z Vartemberka, poté páni z Pardubic a Pardusové z Vrátkova. Stavební úpravy: zač. 16. stol. (Jindřich Šťastný z Valdštejna), za Berků (od r. 1558), za Kinských (baroko) 1793–98.
Rýzmberk (zřícenina)
Zřícenina gotického hradu založeného na přání Přemysla Otakara II. ve 2. pol. 13. stol. Několikrát přestavován. R. 1641 zpustošen Švédy. V r. 1655 pobořen z nařízení císaře Ferdinanda III., od r. 1676 zříceninou.
Seeberg (hrad)
Zrekonstruovaný hrad, byl založen přibližně r. 1200, pravděpodobně jako sídlo chebského ministeriála. R. 1322 byl majitelem Jan Lucemburský; r. 1344 Kašpar Šlik. R. 1461 koupil zpustlý hrad radní Kašpar Juncker. Následovala renesanční zámecká přestavba. Od r. 1703 v majetku města Cheb.
Slezskoostravský hrad
Hrad ze 13.století, v 16. stol. přestavěn na renesanční zámek, zůstalo však původní opevnění, doplněné o dělovou baštu. Po vyhoření pustl a během bombardování byl rozsáhle poničen. Dnes je zrekonstruována věž a předzámčí.
Sloup (skalní hrad)
Opevnění, založené ve 14. stol. Ronovci a vypálené r. 1639 Švédy. Koncem 17. stol. nedokončená stavba barokního kláštera, která se stala působištěm poustevníků. Po zrušení poustevny Josefem II. upravili Kinští objekt na romantické výletní místo.
Sovinec (hrad)
Rozsáhlá hradní pevnost se složitým stavebním vývojem od 14. do 17. stol. Majetkem řádu německých rytířů od r. 1642.
Starý Jičín (zřícenina hradu)
Zřícenina ranně gotického hradu z počátku 13. stol. Největší rozkvět v 16. a počátkem 17. stol. majetkem rodu Žerotínů, z této doby renesanční přestavby a přístavby. Za třicetileté války značně zchátral.
Strakonice (hrad)
Románsko-gotický hrad ze 13. století založený Bavory ze Strakonic. Část hradu darována řádu johanitských rytířů (r. 1243). Rozšířen pozdně goticky, upraven renesančně a barokně.
Střekov (hrad)
Zřícenina gotického hradu ze 14. stol., rozšířeného v 16. stol. Václavem Popelem z Lobkowicz. Za třicetileté války zpustošen, od 17. stol. opuštěn. Romanticky upraven v 19. stol. na výletní místo.
Svojanov (hrad)
Původně královský hrad Přemysla Otakara II., rozšířen v 15. stol., stavebně praven renesančně a po požáru r. 1842 empírově.
Šelmberk (hrad)
Hrad založený pány ze Šelmberka před rokem 1318. V 15. století často měnil majitele a v polovině 16. století prodělal renesanční přestavbu. Křídlo nově postavené zámecké budovy přetnulo i hradní příkop. V 17. stol. se uvádí jako pustý.
Špilberk (hrad)
Hrad založený králem Přemyslem Otakarem II. ve 13. stol., ve 14. stol. sloužil jako sídelní hrad moravských markrabat, v 17. stol. přestavěn na mohutnou barokní pevnost. Až do konce 2. světové války zde byla věznice a kasárna.
Šternberk (státní hrad)
Romanticky upravený gotický hrad s vestavěným renesančním zámkem. Poničen za husitských válek, za třicetileté války a požárem roku 1578. Opraven a přestavěn roku 1886 za Jana ll. z Lichtenštejna. Dnes hrad spravuje Vlastivěd...
Švihov (hrad)
Pozdně gotický vodní hrad Půty Švihlovského z Rýzmberka, budovaný zřejmě podle plánů Benedikta Rejta. Po třicetileté válce již neobýván, změněn na sýpku, v 19. stol. opuštěn. Po r. 1950 postupně opravován.
Točník (hrad)
Královský hrad z konce 14. stol., postavený na příkaz Václava IV., upraven renesančně a barokně. Opuštěn v 17. stol. Poslední majitel J. Colloredo-Mansfeld daroval zříceninu při 1. pozemkové reformě Klubu českých turistů.
Tolštejn (zřícenina hradu)
Zřícenina středověkého hradu z roku 1337. Hrad sloužil k ochraně cesty z Čech do Lužic. V roce 1642 hrad oblehla a ohnivými střelami vypálila švédská vojska. Nikdy už nebyl obnoven.
Trosky (hrad)
Hrad založený Čeňkem z Vartenberka na konci 14. století. Dobyt vojskem krále Jiřího z Poděbrad roku 1467. Po třicetileté válce již zříceninou.
Tuchoraz (tvrz)
Zachovalá hranolová věž a části obvodového zdiva původní Tuchorazské tvrze uváděné v písemných pramenech od r. 1295 ve spojení se jménem Lutoš z Tuchoraze.
Týnec nad Sázavou (hrad)
Část románského hradu, rozšířeného ve 14. a 15. stol., tvořená rotundou, hranolovou věží, přilehlou původně gotickou budovou a odkrytými základy románského paláce. Dnes na hradě sídlí Městské muzeum, pořádají se zde výstavy, koncerty atp.
Valdek (hrad)
Zříceniny raně gotického hradu z doby kol. r. 1260 založeného Buzici, za Běškovců z Běškova r. 1346 obléhán. V 16. st. hrad rozšířen o druhý renesanční palác, již r. 1623 byl ale pustý. Dochována gotická věž, palác a mladší opevnění s předhradím.
Valdštejn (hrad)
Zřícenina gotického skalního hradu ze 13. stol., romanticky upravená. V 18. stol. se stala známým poutním místem. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého.
Velhartice (hrad)
Hrad založený na poč. 14. stol., rozšířen pozdně goticky. V průběhu třicetileté války jej získal Martin Huerta, za něhož došlo k vestavbě pozdně renesančního palácového křídla s arkádami. Další úpravy do podoby hradu příliš nezasáhly.
Veveří (hrad)
První zmínka o hradu z r. 1234. Později sloužil jako vězení pro odpůrce Přemysla Otakara II. Ve 13. a 14. st. rozšiřován. Utrpěl obléháním Švédy roku 1645, dobyt však nebyl. V polovině 18. st. dostal hrad svou nynější podobu.
Vikštejn (zřícenina hradu)
Hrad vznikl asi v polovině 13. století. Sloužil k ochraně jižní části opavského knížectví. Roku 1648 ho nechal slezský zemský velitel Gonzaga vyhodit do povětří. Hrad byl ponechán svému osudu, zpustl a změnil se ve zříceninu.
Vildštejn (hrad)
Zachovalý hrad. R. 1224 se po něm psal Gerold, poté Vojtěch Nothaft. V maj. jeho rodu do konce stol. Časté střídání majitelů. Za Gummerauerů v 15. stol. staveb. úpr. V 16. stol. přest. na zámek. R. 1783 vyst. nový zámek na předhradí (Trautenbergové).
Vízmburk (hrad)
Hrad z 2. poloviny 13. století, r. 1447 odkoupen a zbořen Slezany. Znovuzrozen v r. 1972 při archeologickém výzkumu, během kterého získal označení České Pompeje. V současnosti je hrad spravován Sdružením pro Vízmburk a je přístupný veřejnosti.
Vlašský dvůr (hrad)
Hrad byl založen r. 1300 Václavem II. Sloužil jako centrální královská mincovna. Základem byly mincovní kovárny a ražební síň. Na přelomu 14.-15.st. byl za Václava IV. přestavěn na dvoupatrový palác s věží a kaplí. V 19. st. byl neogoticky upraven.
Vlčtejn (zřícenina hradu)
Zřícenina hradu z 13. stol. Původní dřevěný hrad nechal postavit Holen z Vlčtejna. Po roce 1360 přestavěn Rožmberky do dnešní podoby. Hrad často střídal majitele a zpustl po roce 1872. Restaurován ve 40. letech 20. stol.
Zbořený Kostelec (zřícenina hradu)
Zřícenina hradu poprvé zmiňovaného v r. 1341. V r. 1450 byl dobyt Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka. Ten dal hrad obnovit jako vojenský opěrný bod pro velké množství vojáků.
Zlenice (hrad)
Zřícenina hradu založeného kolem roku 1318 jako sídlo pánů ze Zlenic. K jeho zániku přispěly poděbradské války v letech 1463–1465.
Znojmo (hrad)
Zámek s velice bohatou historií byl původně hradem, který byl po r. 1748 přestavěn. Později zde byla továrna na tabák a kasárna. Roku 1865 se majitelem zámku stává město, které zde zřídilo Jihomoravské muzeum. Tomuto účelu slouží dodnes.
Zubštejn (hrad)
Zřícenina hradu. Pův. jménem Lapis = Kámen, přip. v predik. Atluše a Jimrama z Kamene r. 1344. R. 1358 již jako Zubrštejna maj. markr. Jan Jindřich, dále jeho syn Jošt, poté časté stříd. zást. držitelů. Poškozen za husit. válek. R. 1437 již zpustlý.
Zvíkov (hrad)
Královský hrad založený ve 13. století, renesančně upraven, od 17. století využíván hospodářsky, na počátku 19. století již zříceninou. Od r. 1840 postupně zrekonstruován z podnětu Schwarzenbergů.
Žampach (zřícenina hradu)
Zřícenina hradu. Zal. r. 1300, brzy připadl Janovi Lucemburskému a byl zast. pánům z Lipé. Po r. 1347 páni ze Smojna. R. 1355 dobyt pro loupežnictví (Jan Pancíř ze Smojna) vojsky Karla IV. V l. 1367–1574 v maj. Žampachů z Potštejna. R. 1540 zpustlý.
Žebrák (hrad)
Zřícenina hradu založeného pány Zajíci z rodu Buziců ve 2. pol. 13. st. Od r. 1336 se stal majetkem Lucemburků. Největší přeměny nastaly za vlády Václava IV. V r. 1532 hrad vyhořel. Od té doby pustl.

Inzerce