Zvláštností muzea je samostatné rozsáhlé území za obcí, na kterém se dochovalo pět vodních mlýnů, z nich tři jsou dnes v troskách. Na dvanácti kilometrech Lučního potoka jich stávalo celkem dvacet sedm, ve Střední Evropě jde o naprostý unikát. Celé území tzv. Mlýnského údolí upravujeme do podoby z poloviny 19. století podle katastrální mapy, což spočívá například v citlivé dosadbě vysokokmenných ovocných stromů do zbytků starých sadů. Už dnes prochází návštěvníci ke mlýnu obnovovanou krajinou, kde podél upravených cest poskytují stíny vzrostlé aleje ovocných stromů starých odrůd.

Nechybí ani krajinné prvky, jako jsou boží muka nebo křížek. Na jaře návštěvníky potěší linie košíkářských vrb stříhaných tzv. na babku.