pátek 21. 10. 2022 (19:00 – 20:00) tuto akci již nestihnete
Srdečně Vás zveme na
3. ZÁMECKÝ PŘEDNÁŠKOVÝ CYKLUS
u příležitosti letošního tematického roku Národního památkového ústavu
ROK ŠLECHTICKÝCH SLAVNOSTÍ
Osobnosti provázané s dějinami zámku žili rozdílné životy
a určitý řád pro dané příběhy přinášel nečekané
i dlouho očekávané události,
které byly povinností, nucenými slastmi i strastmi,
ale i povinnostmi dle hierarchie ve společnosti.
Na poslední cestě pozemské si však byli všichni rovni.
ŠLECHTICKÉ (NE) VŠEDNOSTI
KORUNOVACE * KAVALÍRSKÉ CESTY
LOVECKÉ ZÁBAVY * SVATBY * POHŘBY
přednášky se konají ve Schwarzenberském sále zámku,
vždy od 19:00 hodin, vstupné dobrovolné
pátek 17. června 2022 / 19:00 hodin
Mgr. Anna Kubíková
Poslední svatba na rožmberském dvoře
a jediná zlatá svatba v historii Schwarzenbergů
Dne 4. června letošního roku uplyne 115 let od oslav zlaté svatby knížete Adolfa Josefa ze Schwarzenbergu a kněžny Idy, rozené z Liechtensteinu, manželského páru, který si roku 1895 zvolil na příštích 28 let třeboňský zámek pro trávení svátků vánočních v kruhu rodinném. V celé historii schwarzenberského rodu to byla jediná zlatá svatba a oslavy byly pojaty velkolepě. Dne 7. listopadu pak uplyne 422 let od svatby Jana Zrinského ze Serynu, synovce posledního Rožmberka, s Marií Magdalenou Novohradskou z Kolowrat. Svatba se konala v českokrumlovském zámku a událost přivedla do Českého Krumlova mnoho šlechtických hostů, které bylo třeba ubytovat. Noclehy a ustájení koní museli poskytnout i českokrumlovští měšťané. Obě slavnostní události od sebe dělí 307 let, proto je zajímavé podívat se na ně s pomocí zachovaných písemných pramenů a povědět si něco o mimořádných záležitostech, které je doprovázely.
pátek 15. července 2022 / 19:00 hodin
doc. Mgr. Jiří Kubeš, Ph. D.
Zrod kosmopolitní aristokracie:
kavalírské cesty české šlechty v raném novověku
Raně novověká šlechta byla elitou společnosti v celé západní křesťanské civilizaci nejen kvůli svému bohatství, ale také pro svůj urozený původ, politický vliv, síť kontaktů, znalost jazyků a dvorské etikety a kultivovaný vkus. Aby si osvojila vše podstatné, musela projít dlouhým procesem vzdělávání a socializace a jedním z nejdůležitějších nástrojů dospívání se v 16. až 18. století staly kavalírské cesty. Šlechtici ze střední Evropy během nich několik let cestovali po univerzitách, šlechtických akademiích, panovnických dvorech i poutních místech a postupně dospěli v sebevědomé členy elitního stavu. Co vše museli během těchto cest zvládnout? Kam všude je zavedly? S kým se potkali? Kolik to jejich rodiny stálo? Jaký měli denní rozvrh? Co si z cest přivezli domů? Na tyto otázky se pokusíme společně najít odpověď, abychom pochopili, jak složitý i náročný proces to byl a jak to na dálku vnímali rodiče mladých kavalírů, kteří s nimi na cesty vyrazit nemohli.
pátek 19. srpna 2022 / 19:00 hodin
PhDr. Jan Ivanega, Ph. D.
Lovecké zábavy Schwarzenbergů v jižních Čechách
Lov a šlechta k sobě odedávna patří. Od původního účelu, kterým bylo vedle zajištění jídla pro šlechtickou tabuli cvičení na válku, se lov posunul do pozice oblíbené zábavy. Platí to i pro barokní Schwarzenbergy. Rozsáhlá jihočeská pozemková doména nabízela členům knížecího rodu nespočet příležitostí k pořádání honů. Řada z nich proběhla také na třeboňském panství. Podíváme se, co příprava takového lovu obnášela, jak probíhal a jaké byly jeho výsledky. Připomeneme si dramatické i všední chvíle lovů a zamyslíme se nad dědictvím barokní lovecké kultury a jejím významem pro současnost.
pátek 16. září 2022 / 19:00 hodin
PhDr. Jiří Hrbek, Ph. D.
Barokní korunovace a česká šlechta
Královské korunovace byly bezesporu nejimpozantnější slavností, které české země v raném novověku zažívaly. Jejich jádrem byla korunovační mše ve svatovítském chrámu v Praze. Tato slavnostní bohoslužba však byla doprovázena sérií dalších festivit, jejichž středem sice byl nově pomazaný panovník, ale na nichž se podíleli vedle nejvyšších církevních představitelů i šlechtici vystupující jak v roli diváků, tak i aktivních účastníků. Právě oni měli nezanedbatelný podíl na celkové kulise slavnosti i na zdárném provedení rituálních úkonů, nezbytných pro legitimitu nově nastupujícího krále.
pátek 21. října 2022 / 19:00 hodin
Mgr. Jan Bouška
Poslední pouť prince Waltera a schwarzenberský pohřební rituál
Pohřební obřady schwarzenberské dynastie podléhaly dlouhá staletí ustálenému ritualizovanému schématu, které bylo od raného novověku až do meziválečného období děděno z generace na generaci pouze s malými změnami a významným způsobem tak spoluutvářelo identitu rodu. Přednesený příspěvek ukáže na příkladu prince Waltera Prospera nejen průběh samotného pohřebního rituálu, od soukromého vystavení těla zemřelého, přes veřejné ostentio corporis, až po smuteční kondukt a uložení ostatků do rodinné hrobky, ale také představí, zda a případně jak se lišil pohřeb dítěte v rodině Schwarzenbergů. Stranou zájmu nezůstanou ani takové otázky, jak byla smrt dítěte v rodině Schwarzenbergů vnímána a jaký dopad měla na jednotlivé členy rodu, případně podobu pohřebních obřadů. Příspěvek se opírá o studium pramenů uložených ve Schwarzenberském rodinném archivu (SOA Český Krumlov), jenž byly zpracovány v závěrečné práci v rámci předešlého studia.
--------------------------------------------------------
změna termínu a programu vyhrazena
