stálé expozice | přidáno pořadatelem akcí
Národní památkový ústavProhlídkovou trasu zámku tvoří společenské sály i soukromé pokoje jednotlivých členů rodiny říšských svobodných pánů Dalbergů, kteří Dačice zvolili na začátku 19. století za své hlavní reprezentační sídlo. Na zámku se dochovalo velké množství předmětů osobní povahy i cenné umělecké nebo přírodovědné sbírky. Z uměleckých předmětů stojí za pozornost zejména portrét Terezie Dalbergové, který v roce 1894 vytvořil dnes už světoznámý František Kupka, tehdy ještě student umění.
Po úvodním entrée na dolní arkádě se návštěvníci přemístí do sálu předků a kulečníkového sálu, jejichž stěny a stropy zdobí bohatě dekorované malby, které byly restaurovány v roce 2022. Následuje velká slavnostní jídelna a gotický sál s nástěnnými malbami z roku 1818, a poté se skupina přesouvá zpět na dolní arkádu, kde je vystavena část přírodovědných sbírek, shromážděných Friedrichem Ferdinandem Dalbergem († 1908). Následující velká hala se schodištěm je výsledkem klasicistní přestavby zámku provedené podle plánu architekta Karla Schleppse ve 30. letech 19. století a je vynikající ukázkou tohoto uměleckého slohu u nás.
Expozice v prvním patře v uplynulých letech prošla náročnou rekonstrukcí. Jednotlivým místnostem se navrátila podoba z počátku 20. století včetně původních tapet. V roce 2011 byly zrekonstruovány pokoje barona Friedricha F. Dalberga, významného ornitologa a mineraloga. Vedle rodinných portrétů a fotografií je zde umístěna část Friedrichovy sbírky motýlů, minerálů a vycpaných ptáků. Součástí prohlídkové trasy jsou také dvě unikátní knihovny. Starší byla vybudována ve 30. letech 19. století. Z této doby se dochovaly původní skříně s přibližně 7 tisíci svazků knih. Velká zámecká knihovna je pozdně secesní. Její zařízení vyhotovila podle návrhu vídeňského architekta Hanse Prutschera dačická firma Leixner & syn. Je zde uloženo na 17 tisíc knih věnujících se různým vědním oborům, beletrie a časopisy. V obytné části za velkou knihovnou návštěvníky jistě zaujme především intimní budoár a vedlejší společenský pokoj. Následující malou jídelnu v patře užívala rodina Dalbergů při běžném stolování. V zadní části severního křídla se nacházela ložnice, kterou obývala Karolina Dalbergová (1874–1935), matka posledních dvou členů rodu Dalbergů, Josefa a Johanna. Po smrti svého manžela v roce 1914 užívala i sousední prostory jako pracovnu s předpokojem, v němž byl instalován nezbytný toaletní kout. Závěrečná pasáž prohlídkové trasy zahrnuje loveckou chodbu, z níž je možné pohodlně sejít po tzv. služebním schodišti až na dolní arkádu, kde prohlídka začínala a také končí.
