Obrazy Jana Zrzavého se do Telče vrací v nové podobě po osmnácti letech.

Zrzavého dílo vycházelo nejen z biblických námětů, ale kombinovalo také vlivy moderních umělců a starých, zejména renesančních mistrů. Opakovaně se v něm objevuje výrazný prvek promítání autorovy osobnosti nejen do vlastních podobizen, ale i do celé řady mužských a ženských postav. V tomto kontextu se jeo propojení s Telčí jeví tařka osudově.

Do Telče se Zrzavý podíval až jako dospělý muž, a to na popud svého přítele Františka Kožíka. Zrzavého údajně okouzlila renesanční atmosféra města natolik, že projevil přání zde vystavovat.

Do prostor zámecké galerie se po osmnácti letech vrací v nové podobě díla Jana Zrzavého. Obrazy doplní malba Adolfa Gärtnera, busta od Marty Jiráskové a fotografie Václava Chocholy a Miroslava Khola.

Projekt na státním zámku v Telči vznikl ve spolupráci Národní galerie Praha a Národního památkového ústavu.