Černá věž + Černá kuchyně

stálé expozice | přidáno pořadatelem akcí Národní památkový ústav
Černou věž lze navštívit samostatně bez průvodce. Ač se vzhledem k rozsahu jindřichohradeckého hradu a zámku nedá říci, že je věž jeho dominantou, významně přispívá k jeho impozantnímu vzezření. V porovnání s jinými historickými vyhlídkovými věžemi skýtá zdejší Černá věž panoramatický a malebný výhled na celé město a jeho široké okolí. Nově jsme prohlídce Černé věže přiřadili také návštěvu pět set let staré Černé kuchyně.
Věž byla postavena pány z Hradce společně se starým palácem a s posílením soustavy hradeb na počátku 13. století. Tehdejší dispozice hradu byla tzv. bergfritová, k níž nezbytně krom hradeb a paláce patřila útočištná věž. Ta zdejší nebyla připojena k hradbám a zprvu se do ní vcházelo jen přes dřevěný ochoz ze starého paláce ve výši 13 m. Pozdější stavební vývoj spojil věž s palácem těsněji. Označení útočištná připomíná původní účel stavby. V případě potřeby se měla stát posledním útočištěm obránců a místem posledního vzdoru při dobývání hradu. Nebyla zařízena ke stálému bydlení. Pouze ve vrchní části věže (v úrovni řady malých oken) byla zařízena místnost pro zvláštního strážce - pověžného či hlásného, jehož úkolem bylo obhlížet z oken věže i z jejího ochozu město a jeho okolí pro případ vojenského nebezpečí nebo požáru.
Zajímavé jsou rozměry stavby. Výška a obvod věže jsou stejné - 32 m. Průměr věže je pak něco málo přes 10 m. Jediná stěna věže je zhruba do dvou třetin její výšky silná téměř 4 m. V horní třetině se stěna směrem zevnitř zužuje, v úrovni oken je již silná jen zhruba 1,5 m.
Věž také sloužila jako vězení. Mezi význačné vězně patřil kněz Martin Houska, vsazený do věže 29. ledna roku 1421 z rozkazu zdejšího vladaře Oldřicha z Hradce, řečeného Vaváka, čelného představitele husitského hnutí. Na velkou přímluvu Táboritů byl propuštěn na svobodu. Z té se netěšil příliš dlouho. Již 21. srpna téhož roku byl na příkaz Jana Žižky jakožto kacíř (pikart) upálen v Roudnici nad Labem. Hlady v Černé věži zemřel Zikmund z Vartenberka, který byl do ní za zradu krále Albrechta Habsburského vsazen roku 1438 Menhartem z Hradce. V roce 1784 bylo v přízemí věže zřízeno vězení pro vzpurné poddané a do přízemí byl prolomen nový vchod. Posledními obyvateli věže byli v roce 1846 dva ruští medvědi, které si ze svých cest přivezl hrabě Jaromír Černín. Při původním vstupu do věže, téměř v polovině výše stavby, je zčásti dochována stará hradní kuchyně, která byla v provozu do 90. let 15. století. Je do ní možné nahlédnout při výstupu na Černou věž.
V měsících květen, červen a září dodržujeme polední přestávku od 12 do 13 hodin.

Poslední možný vstup do Černé věže je vždy 20 minut před koncem otevírací doby.

Pořadatel akce

Jindřichův Hradec (zámek), tel. 606 795 806, jindrichuvhradec@npu.cz

Jindřichův Hradec (zámek)
okres Jindřichův Hradec, Jihočeský kraj

Rozlehlý zámecký areál, stojící na místě gotického hradu ze 13. století. Renesanční podobu získal v polovině 16. století. V zahradě stojí pozoruhodný kruhový pavilon – Rondel. Po dvou požárech chátral. Památka zachráněna rekonstrukcí v letech 1906–1926.
[zdroj hrady.cz]
kliknutím zobrazíte polohu na Mapy.cz
oficiální web
Mapy.cz
Hrady.cz
Castles.cz

Inzerce

Náhodné video