• Bitva na Winterbergu IX
    Bitva na Winterbergu IX | so 3. 8. 2019 | Vimperk | pro děti, divadlo, vystoupení, bitva
  • Poslední pirátské války
    Poslední pirátské války | so 17. 8. 2019 | Terezín
  • Veligrad 2019, Boj o hradiště
    Veligrad 2019, Boj o hradiště | so 10. 8. 2019 | Modrá (archeoskanzen) | divadlo, bitva, pro děti
  • FAJR - Festival Ohně a Meče
    FAJR - Festival Ohně a Meče | so 21. 9. 2019 | Popovice | vystoupení, festival, pro děti
  • Středověký den na zámku
    Středověký den na zámku | so 10. 8. 2019 | Tovačov (zámek) | městské (hradní) slavnosti
  • Valdštejnské slavnosti 2019 | Lovosice
    Valdštejnské slavnosti 2019 | Lovosice | so 3. 8. 2019 | Lovosice | městské (hradní) slavnosti
  • Příběhy Polenského hradu
    Příběhy Polenského hradu | pá 12. 7. 2019 | Polná | divadlo, pro děti
  • Bitva Budyně 2019
    Bitva Budyně 2019 | so 10. 8. 2019 | Budyně nad Ohří (hrad) | divadlo, bitva
  • Bitva na Mělníku aneb Devátá bitva Rytířů Mělnických
    Bitva na Mělníku aneb Devátá bitva Rytířů Mělnických | so 3. 8. 2019 | Mělník | bitva
  • Šermíři na náchodském zámku
    Šermíři na náchodském zámku | so 3. 8. 2019 | Náchod (zámek) | oživené prohlídky
  • Koně v akci 2019 - Ve jménu krále
    Koně v akci 2019 - Ve jménu krále | so 24. 8. 2019 | Pardubice
Informace již nemusí být aktuální, – aktualizace před 3 roky a 5 dny, ověřte si ji

Průvodce hradem

stálá expozice
1. Vstupní expozice se nachází v původní renesanční budově první hradní brány (budova sloužila zřejmě jako obydlí kastelána). Zde je na čtyřech informativních panelech popsána historie boskovického hradu. Text je doplněn kopiemi písemných a obrazových dokumentů. Erby rodů, v jejichž vlastnictví se hrad nacházel, jsou zobrazeny na stěnách obou místností expozice. V první místnosti vstupní expozice si můžete prohlédnout sádrový model hradní zříceniny. Předpokládanou podobu hradního areálu v období renesance zobrazuje barevný model v druhé místnosti. Kopie náhrobků příslušníků rodu pánů ze Zástřizl jsou vystaveny na stěnách druhé místnosti. (Původní náhrobky se nachází ve zdejším kostele sv. Jakuba).

2. Renesanční hláska s ozdobným cimbuřím sousedí s budovou první hradní brány. Hláska, původně určená vojenské posádce, je z vnější strany vybavena klíčovými střílnami. Budova, která k věži z přední strany přiléhá, je v současnosti využívána k technicko- provozním účelům a je, stejně jako věž, veřejnosti nepřístupná.

3. K hradbám přiléhající budova koroptvárny pochází z 19. Století, kdy byl hrad využíván lesní správou. V dávných dobách se na vnějším nádvoří nacházelo mnohem více budov, které se bohužel do dnešních dnů nedochovaly. Toto nádvoří bylo hlavním zázemím pro panskou obsluhu - čeládku. Zde se choval dobytek i drůbež, zpracovávaly zemědělské plodiny, vyráběly a udržovaly předměty denní potřeby.

4. Torzo původní brány nás vrací do nejstarší historie hradu. Je zde vnitřní jádro hradu, které bylo vystavěno z kamene na konci 13. Století. Ze středověké vstupní brány se dochoval zbytek zazděné klenby. Na přelomu 15. A 16. Století bylo plášťová zeď zvýšena a zajištěna opěrnými pilíři. Pozdně gotický původ mají také vnější hradby uzavírající vnější nádvoří.

5. Roubená studna (dobu jejího vzniku neznáme) je hluboká 26 m. Na hřídel se původně natáčely protiběžně dva okovy. K pohonu studny slouží kolo, které má v průměru 3, 60 m. Tato studna byla chodbou vytesanou ve skále spojena se studnou, která se nachází z vnější strany hradeb. Přívod vody do studny byl v tomto století narušen, proto dnes již voda do studny nepřitéká. Pramen byl pro hrad životně důležitý. V dobách obléhání byli obyvatelé odkázáni na zdroje a zásoby vody, které se nacházely v opevněném hradu. Bez vody se neobešel člověk, ale ani dobytek. Zatímco největší část spotřeby dnešního člověka tvoří voda používaná k udržování osobní hygieny - koupele, praní prádla, omývání předmětů, podlah a nádobí - ve středověku tomu bylo úplně jinak. Když se v té době někdo koupal jednou za tři týdny, byl považován za nadmíru čistotného. Nanosit vodu ze studny a ohřát ji byla v celku namáhavá práce. Takže tělesné pachy a drobní cizopasníci byly realitou, kterou nám dnešní pohádky a často ani historické filmy nezprostředkovávají.
V současné době, vzhledem k havarijnímu stavu střechy, je studna nepřístupná.

6. V severní hradbě se nachází výpadová branka, která sloužila k odchodu služebnictva, bydlícího mimo hrad. Hradby byly v úrovni horních střílen obehnány dřevěnými ochozy, které užívaly stráže. Do komplexu hradeb byla v období renesance začleněna také mnohoúhlá bašta (napravo od výpadové branky), která měla původně dřevěnou špičatou střechu. Opevňovací systém, který se v průběhu stalotí neustále zdokonaloval, naplňoval základní poslání hradu - obranu a ochranu jeho majitele. Vojenská družina tvořila nejdůležitější část panského doprovodu a zbrojnoši se ve dne i v noci pohybovali v celém hradním areálu.

7. Poslední zastavení na vnějším nádvoří věnujeme hradnímu pivovaru, který stával v rohu hradeb vedle jižní brány. V hradním pivovaru se pivo vařilo z pšeničného a ječného sladu. Řídkému pivu určenému čeledi se říkalo patoční, panstvu bylo určeno husté černé pivo. Vzhledem k tomu, že z hradního pivovaru nic nezůstalo, prostor je dnes využíván k jiným účelům.

8. Na vnitřním hradním nádvoří je nejvyšší část hradního nádvoří - šlechtický palác. První patro paláce zaujímaly reprezentační místnosti, druhé patro s panskými pokoji sloužilo obytným účelům.

9. Přízemní místnost je vybavena ve skále vytesanou cisternou na dešťovou vodu. Voda byla do cisterny sváděna ze střech dřevěnými rourami, nejčastěji dubovými. Roury vedly přes otvory ve stropě. V rozšířeném prostoru nad cisternovou jámou se voda čistila několika vrstvami písku. Cisterna hluboká přibližně 8 m je zajímavá svým tvarem - ve spodní části se výrazně zužuje (proto nebyla zatím zcela vyčištěna). Z historických pramenů, ani z dochovalých částí hradu se nedozvíme, zda tato cisterna představovala jediný zdroj vody ve vnitřním jádře.

10. Po schodech můžeme sejít do jednoho z obnovených sklepů. Sklepy, které nejsou propojeny žádnou spojovací chodbou, se nacházejí pod celým jižním palácem. Sklepení se využívalo ke skladování potravin. V dobách obléhání, které mohlo trvat i několik měsíců, se do hradu uchylovali také obyvatelé z přilehlé poddanské vesnice Boskovic. Proto musel být v uzavřeném objektu dostatek potravin i tekutin, k jejichž uskladnění rozsáhlé sklepy sloužily. Na tomto místě se krátce zastavíme u středověkého stravování. Bohatí obyvatelé hradu jedli takřka vše, co v okolí hradu žilo. Kromě zvěřiny, hovězího, vepřového a skopového masa se na stole objevovala drůbež a ptáci nejrůznějších druhů (pěnkavy, skřivánci, křepelky, holubi). Panské hostiny sestávaly z několika chodů. Jídlo se podávalo na podnosech, se kterými sloužící obcházeli kolem stolu. Stolovníci si odebrali pouze jedno sousto, pod nímž podrželi krajíček chleba, aby si šťávou nepotřísnili oděv. Chudí lidé si mohli maso dovolit jen vyjímečně. Pečeně na rozdíl od jídel vařených a dušených byla považována za panskou stravu.

11. Severní vyhlídka je zřejmě místem původní kaple. Z okna můžete vidět novou část města Bpskovic a do dálky se rozprostírající rovinu Malé Hané. Na pravé straně se vypíná okrajové pásmo Drahanské vrchoviny.

12. V místnostech prvního patra se přijímali hosté, usedalo ke společnému stolu, prováděly nejrůznější zábavy. Stropy zde byly klenuté. V pokojích se topilo nejdříve v krbech, později v kachlových kamnech. V oknech byly v středověké době nejčastěji dřevěné okenice, kůže a tkaniny. V období renesance byla již okna prosklená. A nyní k východní vyhlídce. Z východní strany byl hrad nejméně přístupný. Pod hradem je strmý skalnatý sráz a v údolí zvaném Pilské teče řeka Bělá. Na levé straně je sportovní areál Červená zahrada s koupalištěm. Hradní komplex je položen ve výšce 460 m nad mořem a 110 m nad Pilským údolím. Sídlo bylo umístěno na vrcholu skalní kupy. Vrchol skály byl příliš malý a poměrně úzký, proto byla část bočního skaliska odtesána. Hrad měl strategicky výhodnou polohu na bývalé Trstenické stezce, z níž právě z Boskovic odbočovala cesta směřující na Jevíčko a navíc stezku protínala komunikace tvořící spojnici střední Moravy s oblastí centrální Vysočiny.

13. Jižní vyhlídka nabízí pohled na kopec Zlatník, k němuž se váže řada pověstí. Vypráví se, že na tomto kopci odedávna žili skřítci, kteří chudé lidi obdarovávali zlatem. Jeden z majitelů hradu Šimon Eder ze Štiavnice se na tomto kopci pokoušel těžit zlato. Pověst vypráví, že výsledkem jeho důlní činnosti bylo několik hrudek zlata, které stačily k vyražení jediného zlatníku. Odtud název kopce.

14. Nyní se zmíníme o rytířském sále, který sloužil jako přijímací pokoj i jídelna. Možná Vás zaujmou některá pravidla středověkého stolování. Stůl byl považován za místo přijímání Božích darů - pokrmů - a těšil se velké úctě. Proto se na jídelním stole ani v chudých domácnostech jídlo nepřipravovalo, stůl byl určen výhradně ke stolování. Ve středověku se jedlo převážně rukama (třemi prsty pravé ruky), kaše lžící. Lžíce, která měla kratší rukojeť, se držela v pěsti. Lžíci i nůž si stolovníci nosili ve speciálním pouzdře s sebou. Vidličky byly až do 17. století výjimkou.

15. Západní vyhlídka nám otevírá pohled na vstupní část hradu. V pozadí je kopec Velkého a Malého Chlumu. Z pravého kopce se pravděpodobně těžil kámen na stavbu tohoto hradu. Tímto směrem se nacházely další dva hrady Rychvald a Kunštát. Majitelé těchto sídel se spolu s boskovickými pány údajně za setmění domlouvali pomocí světelné signalizace. Hradní kopec byl původně, stejně jako kopce v okolí, bez lesního porostu, to proto, aby hradní stráže měly přehled o pohybu nepřítele. Při pohledu vpravo ze západní vyhlídky vidíte kopec Baštu, na němž stál zřejmě původní boskovický hrad. Někteří historici se však domnívají, že na Baště byla vybudována pouze předsunutá hlídka, a že hrad byl od svého počátku situován na svém nynějším místě. Osídlení Bašty je doloženo již v 7. století před naším letopočtem. Poslední místnost, do které vejdete z rytířského sálu, spojovala palác s obslužnými prostorami. Na tomto místě se zastavíme u dobového odívání. Šaty ve středověku odrážely postavení a vznešenost jejich nositele. Zvláště v období renesance pronikají do šlechtického odívání nejrůznější módní trendy. A k projevům vznešeného šlechtice patřilo časté střídání módních stylů, tedy držení kroku s módou. Prostí lidé se oblékali do jednoduchých šatů, které jim dovolovaly volnost pohybu a chránily při práci. Chudí šaty užívali až do jejich roztrhání. Dvorská garderoba rozlišovala šaty pro různé příložitosti. Panské šaty vyžadovaly oblékání, šněrování, zapínání pomocí cizích rukou - komorníků.

16. Jižní cesta, nejkratší přístup do hradního paláce, sloužila panstvu. Tudy páni projížděli jak na osedlaných tak na zapřažených koních. Kůň byl ve středověku základním dopravním prostředkem. Po zpočátku neudržovaných cestách vůz neprojel, proto byla dovednost jízdy na koni samozřejmá nejen pro muže, ale i ženy vyšších stavů. Kůň se stal neodmyslitelnou součástí rytířského kultu. Rytíře bez koně si ani dnes nedokážeme představit.

Pořadatel akce

Hrad Boskovice, Hradní 7, Boskovice 680 01, tel.: 516 452 043, 732 546 942

Oficiální web, přílohy a sociální sítě

Boskovice (hrad)
okres Blansko, Jihomoravský kraj

oficiální web
Mapy.cz
Google Maps
Hrady.cz
Castles.cz
Wikipedia
kliknutím zobrazíte informace o místu

Inzerce

Diskotéky a animační programy pro děti. Dětské dny, oslavy měst a obcí. Spousty referencí a spokojených odběratelů. Těšíme se na akci právě u Vás.

Video z místa konání