• Valdštejnské slavnosti 2019
    Valdštejnské slavnosti 2019 | pá 17. 5. 2019 | Frýdlant v Čechách | jarmark, bitva
  • RYTÍŘI NA PLUMLOVĚ
    RYTÍŘI NA PLUMLOVĚ | Plumlov (zámek) | společenská akce, pro odborníky, pro školy, pohybové akce, pro děti, přednáška, ostatní, městské (hradní) slavnosti, divadlo, jarmark, festival, stálá expozice, výstava, vystoupení, bitva
  • Past na medvěda – Sokolnické lovy
    Past na medvěda – Sokolnické lovy | Sovinec (hrad) | společenská akce, pro odborníky, pro školy, pohybové akce, pro děti, přednáška, ostatní, městské (hradní) slavnosti, divadlo, hudební koncert, festival, stálá expozice, výstava, vystoupení
Informace je aktuální – aktualizace před 3 dny

Prohlídka

stálá expozice
přidáno pořadatelem akcí Národní památkový ústav

HAMOUSŮV STATEK s číslem popisným 22 ve Zbečně proti kostelu sv. Martina řadíme mezi nejstarší veřejnosti zpřístupněné památky lidové architektury ve Středních Čechách. Jedná se o dům převážně roubený, v minulosti i dnes relativně velký, reprezentující způsob výstavby v bohatších usedlostech, který navazuje na středověké stavební tradice.
Do domu se vchází středem přímo do síně, proti vchodu je vestavěn blok černé kuchyně, vlevo pak část komorová se sklepem a výměnek s kuchyňkou, vpravo velká a malá světnice – část obytná. Stavení bylo v polovině 18. století z větší části opraveno a rozšířeno, přičemž byla zachována jeho nejstarší část z přelomu 16. a 17. století, která se nachází blíže kostelu. Směrem do dvora byl za komorami, na místě původního chléva, vystavěn zděný výměnek s malou kuchyňkou. V síni pak okolo roku 1716 byla postavena černá kuchyně s chlebovou pecí a za hlavní obytnou místností malá světnice, která sloužila buď k potřebě hospodáře nebo jako druhý výměnek. Takto opravené stavení dostalo nový krov a slaměnou doškovou střešní krytinu.
Usedlost sloužila především hospodářským účelům, jen před rokem 1763 zde byla zřízena jakási zájezdní krčma a za hospodaření Dominika Hamouse (po roce 1817) na krátký čas rychta. To proto, že hospodář Dominik se nechtěl přestěhovat do obecní rychty, a tak rychtařil ze svého.
SÍŇ je komunikační část domu, z níž je přístup do velké světnice, obou komor, sklepa a výměnku s kuchyňkou. Přímo proti vchodu pak stojí černá kuchyně, vedle níž jsou dveře do dvora.
ČERNÁ KUCHYNĚ byla původně dřevěná, až po roce 1716 zděná a otevřená do síně dvěma klenutými oblouky podepřenými pískovcovým tesaným sloupem. Ten byl pravděpodobně druhotně použit z protějšího kostela. V kuchyni bývalo uprostřed otevřené ohniště, kde se vařilo v hrncích, trojnožkách a na roštech. Obsluhovala se z ní nejen chlebová pec, která byla vysunutá pod schodiště na půdu (směrem do dvora), ale také se odtud přikládalo do kachlových kamen ve velké světnici. V černé kuchyni bylo možno i vyudit a ústil do ní nástěnný krbeček z velké světnice.
VELKÁ SVĚTNICE sloužila k bydlení hospodáře a jeho rodiny, za hospodaření Jana Hroudy (před rokem 1763) jako nálevna a krčma (v té době bydlel hospodář v zadní části vrchní komory) a za Dominika Hamouse na krátký čas i jako rychta.
MALÁ SVĚTNICE byla vystavěna buď jako kuchyň pro hospodáře nebo druhý výměnek pro rodiče hospodáře či hospodyně. Přistavěna je jednoduše na sloupek, celá roubená se dvěma okny a samostatným vchodem.
VRCHNÍ KOMORA je nejstarší a nejsušší část domu, jejíž zadní část směrem ke škole, kde jsou dvě malá okénka, byla využívána zpočátku k bydlení. Místnost byla dělena roubenou příčkou pod prvním stropním trámem od pavlače. Zadní část byla tedy obytná a přední skladovací. Od poloviny 18. století už (bez dělicí roubené příčky) sloužila celá místnost komory ke skladování mouky, obilí, sedraného peří a k sušení bylinek.
SPODNÍ KOMORA byla využívána na skladování keramiky, nářadí, postrojů a jako jakási spižírna, něco mezi komorou a sklepem. Jsou zde nejstarší stropní trámy v domě – ze 16. století – nesoucí podlahu z přelomu 17. a 18. století.
DVA MALÉ SKLÍPKY jsou přístupny po schodišti mezi černou kuchyní a komorami. Sklípek vrchní - menší (s výklenkem po levé straně) sloužil na ovoce, zeleninu, potraviny a mléko, spodní - větší pak na pivo a víno v době krčmy, později na spížování brambor. Mezi sklepy byly dveře a původní podlaha byla hlouběji asi o 80 cm. Je pravděpodobné, že z malého do větší ho sklípku vedly schůdky. V zadní klenbové části většího sklípku je odvětrávací a vsypávací otvor pro brambory. Oba sklepy jsou kamenné s cihlovou klenbou, která je pravděpodobně z doby Marie Terezie. Původní zaklenutí bylo buď kamenné či z gotických cihel, které jsou ještě zachovány v klenbičce mezi malým a větším sklepem (nade dveřmi). Nad vchodem do malého sklípku je patrně nejstarší trám v domě z roku 1577.
VÝMĚNEK je nevelká, ale řádně prosvětlená místnost, která soužila starému hospodáři a jeho ženě ke spokojenému dožití. Stavěná je už z lomového kamene spojovaného červenicí – cihlářskou hlínou. Strop tvoří štípané půlkuláče obalené slámou s hliněnou omazávkou.
KUCHYŃKA VÝMĚNKU je malá místnost s jedním oknem, zděným sporákem, kachlovou troubou a s klenutým stropem a kachličkovou zdobenou podlahou asi z první republiky. Původně byla celá místnost šmolkově modře vymalována.
CHLEBOVÁ PEC vysunutá do dvora pod vlezem na půdu byla znovu postavena v letech 1997 – 1998 na místě pece původní. Pec má základ z lomového kamene, cihlovou podlahu a plochou klenbu omazanou červenicí. Stavbu pece provedl ing. Petr Volf dle projektu doc. Ing. Arch. Jiřího Škabrady. Pec je funkční a každou sobotu (od května do září) je využívána k ukázce pečení chleba.
VE DVOŘE v jeho pravé spodní části (proti štítu domu) je stará dřevěná kolna na vozy a nářadí. Na ni navazuje zděná konírna a malý prasečák. Ve vrchní části rovnoběžně se stavením pak ovčín a kravín, vlevo ještě pozůstatek pilířové stodoly zbořené ve 30. letech 20. století. Chlévy a stodola byly stavěny v 17. či v polovině 18. století a ve 30. a 50. letech 20. století opraveny a využívány JZD a později státním statkem k chovu skotu.
VE STAVENÍ se bydlelo do roku 1992, poté bylo spolu s hospodářskou částí odkoupeno Památkovým ústavem středních Čech od posledního majitele pana Václava Barchánka. Dále objekt spravovala organizace Státní hrady Křivoklátska, která ho též od července roku 1995 zpřístupnila veřejnosti. Nyní je ve správě Národního památkového ústavu – územního odborného pracoviště středních Čech v Praze jako samostatný referát pod správou státního hradu Křivoklátu.

Pořadatel akce

Hamousův statek, tel. +420 724 980 456, zbecno.statek@npu.cz

Oficiální web, přílohy a sociální sítě

Hamousův statek

okres Rakovník, Středočeský kraj
kliknutím zobrazíte informace o místu

Inzerce

nová doplněná Skripta k teoretické výuce Francouzské školy šermu

Náhodné video